Anonymní příspěvek
25.10.2010 10:57
Dobrý den,
Před pár dny jsem byla propuštěna z nemocnice kam mně přivezly ze záchvaty(křeče,že má záda byla prohnuta až tak,že se bály o mé kosti) a omdléváním jako při epilepsii,jenže léky na epilepsii nezabíraly..můj stav se uklidnil až po převozu z JiP na dětské oddělení mezi lidi,jelikož záchvaty nemněly organický původ byla mi do diagnózy zapsaná konverzní porucha,byla jsem předaná do rukou psychiatra a psycholožky...chtěla jsem se zeptat zda se po ambulatní léčbě tato porucha dá vyléčit?paní psycholožka v nemocnici mi řekla,že to vypadá,že mám ,,vytěsněnou traumatickou vzpomínku z raného dětství,, když se tato vzpomínka odblokuje a záchvaty a se nebudou objevovat dá se říct,že budu zdravá?beru lék Lamotrix ale ten zanedlouho vysadím a bojím se,že mi má nová psychiatrička dá ldaší za což se stydím myslíte,že se dá tato porucha vyléčit bez léků?
Určitě to jde vyléčit, hlavně se nepřepínejte a užívejte klidu a poradte se s lékařem .
Poraďte se se svým lékařem.
Anonymní příspěvek
30.12.2010 10:27
Určitě to jde vyléčit, hlavně se nepřepínejte a užívejte klidu
Anonymní příspěvek
27.12.2010 19:08
poraďte se svým lékařem, léčba je i ve vaši spolupráci
je třeba se zklidnit a spolupracovat s lékařem,chodit na psychoterapie
Důležité je chtít se uzdravit.
Tak za své nemoci se nikdo stydět přece nemusí, nikdo neví, co ho může potkat..pokud se tu jedná o nějakou špatnou vzpomínku z dětství, snažte se na to nemyslet..a choďte na ty terapie, spíš se toho zbavíte .... Pořiďte si kočičku (pokud nejste alergik), říká se, že pokud hladíte její kožíšek, že se uleví. Já kočku mám, mazlím se s ní, hladím ji, mě to taky uklidňuje a přitom žádné potíže nemám...
kianid1357
17.12.2010 09:46
U disociativních poruch je předpokládán „psychogenní“ původ. Jsou časově spjaty s traumatizujícími událostmi, neřešitelnými a nesnesitelnými
problémy nebo narušenými vztahy. Postižení s disociativními poruchami často popírají problémy nebo těžkosti, které jsou pro
zevního pozorovatele zjevné. Příznaky jsou často poplatné pacientovým představám o tom, jak by mělo somatické onemocnění vypadat.
Klinické ani laboratorní vyšetření obvykle nepotvrdí přítomnost nějaké existující nebo neurologické poruchy. Začátek a ukončení disociativních
stavů jsou často náhlé. Všechny typy disociativních stavů mají tendenci k úpravě během několika týdnů nebo měsíců, obzvláště
pokud vznikly v souvislosti s traumatickou životní událostí. Chroničtější stavy, obrny a anestézie, se mohou rozvinout (někdy pomaleji),
jestliže je začátek spojen s neřešitelnými problémy nebo interpersonálními obtížemi. Řada disociativních stavů odeznívá spontánně,
bohužel některé mohou chronifikovat. Na místě je vždy podpůrná psychoterapie. Cílená léčba v této skupině poruch je záležitostí dynamické
psychoterapie, kognitivně behaviorální terapie nebo hypnózy. Základem psychoterapie je umožnit pacientovi, aby mohl integrovat
svoje fragmentované zážitky a části své osobnosti, uvědomil si reálné minulé i aktuální problémy a našel cestu, jak současné problémy
řešit.
sramkovamarie72
16.12.2010 08:46
Moje kamarádka měla to samé.Pořídila si zvířátka a všechno jako kouzlem zmizelo. Je pravda,že jí to nedoporučovali,ale ona chtěla a pomohlo to.
Jitka Veletová, studentka medicíny
09.11.2010 18:05
Pro léčbu disociativních poruch se nejvíce využívá systematická psychoterapie a hypnóza. Léky se používají přídatně. Pro úspěšnost léčby je důležitá i vaše spolupráce a opravdu není důvod se za cokoli stydět.
